sobota 19. října 2013

TEN MÔJ

Anjeli sa v práci občas dolámu,
keď chránia ocka, dieťa, mamu,
potom do opravne musia v raji,
to sa nevie, to sa veľmi tají.

Tají, lebo ľudia sú už takí,
že čo opravené, vraj sú vraky,
neveria, že anjel aj po obnove,
spasí ich a lieči všetko choré.

V nebi sú pre anjelov servisy:
na zlomeniny, keď im krídlo visí,
na modriny, odredniny aj na rany,
čistiareň, keď je anjel ufúľaný.

Vezme ich tam do parády angelteam,
čo s pacientami robia, to nevidím,
majú to iste všetko dobre vymakané,
lebo vždy sa potom malý zázrak stane.

Anjel vyletí von v plnej kráse, sile,
usmeje sa, poďakuje a je to veru milé,
keď sa opäť hlási do non-stop stráže.
A že Ťa mám,
šťastím spitý som
jak zákon káže.


:-)

NA POČIATKU

Bola si na počiatku veľkého tresku,
keď rodila sa hmota z mega energie,
dosiahla si vrchol a slávu nebeskú,
som ten, čo z nej nekonečne žije.

Bola si pri zrode túžby, vášne, nehy
a pocitov plných nádejí po východe slnka,
zvedavá na osud ľudí a lásky kolobehy,
som Tvoj autor, čo do nocí Ti piesne hmká.

Si moja bohyňa, anjel, zázrak, ikona a modla,
napísal som si modlitby pre smiech a rmut
tuším, ba viem, že doba s Tebou bude dobrá,
s Tebou na všetko spomenúť si a zabudnúť.


:-)

DOCENT

Dnes som získal docentúru
na svetoznámej univerzite,
pod pažou držím takú rúru,
diplom, titul - však sa pozrite!

Mám tam, že som docent Doc.

pre oblasť vedy bez špecifík,
ja ženám chodím na pomoc,
keď potrebujú fik-fik-fik.

Skúšky zložil som len za jedna,
všetky predmety mám v paži,
teória super, ale prax je biedna,
keď neveriš, tak príď a zaži.

Až raz dosiahnem na profesúru,
veda ocení ma

a dá mi ešte
väčšiu...
rúru


:-)

pátek 4. října 2013

LIMERICK BABÍHO LÉTA

Starý Ahmed z Abú Dhabí,
odborník na stehna žabí,
brečí, pláče, málem stůně,
že mu vyschla žabí tůně,
jó, Ahmedovi, na to léto babí.


:-)

LIMERICK SPOZ-a VYSOČINY

Jeden Zeman z Vysočiny,
chce udělat velké činy,
občas, pravda, ztratí nit,
když krásou klenotů je zpit,
tento čistič státní špíny.


:-)

LIMERICK KREJČÍHO Z INDIE

Starej Ganju z Kašmíru
nechal si šít na míru
halenu zvanou kurta,
šel na to moc zhurta,
teď škrtí Ganju nadmíru.


:-)

PRICHÁDZAŠ

Prichádzaš ku mne ticho po špičkách, celá napätá,
ako jeseň nesmelá, čo strieda horúce dni tohto leta,
prichádzaš a každým krokom odhadzuješ krajkové čosi
ako strom lístie, ktoré vetrík nežne k zemi nosí.

Prichádzaš a dlaňou kryješ mi oči s otázkou ´Kto je?´
tak natešená na naše slasťou vyplnené nočné boje
a ja hádam, vzdávam sa a zase hádam, veď mám hmat,
chcem Ťa takto odhaľovať ešte veľa, ój veľakrát.

Prichádzaš zrýchliť mi dych a preklepať aortu,
omámiť zmysly, zabudnúť na svet a že som tu,
vystreliť ma k oblohe nočných hviezd až k raju,
prekričať moju rozkoš, keď sa naše telá hrajú.

Prichádzaš pred rannou rosou, máš smäd a hlad
keď ešte spím nakŕmený a spitý z božských vnád,
než dotkneš sa ma bosou nohou, ukojím Ti chuť,
nikam nechoď, už nič nerob, len tu pri mne buď.


:-)

PRAVEK PRÍTOMNOSTI

V dnešných dobách neistôt
a rýchlych zmien,

v časoch krízy,
stagnácie
a prepadov HáDéPé,

tápem,
blúdim,
pochybujem,
ale jedno chcem:

skúmaj ma,
pomilovaná,
vyprsená,
lakte pod sebou opreté,

či som dokonale zničený,
vycucaný
a bez iskry,

pohľadom divokým,
Ty šelma,
pozoruj ma lačne,

či nechala si vo mne
niečo málo
pre pohyb bystrý,

tak vyskoč,
zahryzni ma,
lonom umláť,
nech extáza začne.

Vrátim sa vybitý,
odľahčený,
k bežným neistotám,

z džungle praveku
do pralesa techniky a vedy,

za stôl,
pred monitor,
spomínať,
aké to je vtedy,

mrieť vášňou
a keď sa od rozkoše k rozkoši
s Tebou slastne motám.


:-)

PRÁVE UPEČENÝ

Milá, upečieš mi koláč s kiwi?
A máš od orechov dlane do hneda?
Ja som na pečenie ľavý, krivý,
mne sa lepšie z dobrôt ujedá.

Za odmenu vyplním Ti sny
ako tá zlatá rybka z mora.
Chceš, aby do spálne sme šli?
Uzdravím Ťa, keď si chorá.

Až Ťa umilujem do mdloby
a uložím nežne pod paplón,
koláčom sa Tvoj milý urobí,
dúfajúc, že nie si v tom.


:-)

pondělí 23. září 2013

NEŽIADUCE VÝPADKY

Porucha v elektrickej sieti,
uzol na vodovodnom potrubí,
náhle a neodvratne napovie Ti,
že nás pokrok možno zahubí.

Neuvaríš kávu, čaj, ani tú večeru,
všade ticho, tma a nikto nevolá,
povedz mi, ako sa tie gate vyperú
a prečo som dnes taká mŕtvola.

Tak robte niečo, mocní tohto sveta,
zapojte buňky a hlavne tie spínače,
nech už to zase sviští, hučí, lieta,
Peťko tu za láskou nemou plače.


:-)

NAPÍŠEM TI...

Napíšem Ti verše z jahôd, malín,
neviem ešte jak to spravím,
obsypem ich kvetmi magnólie,
som ten, čo z Tvojej lásky žije.

Napíšem Ti vločkou orgovánu,
že zázraky sa vždy stanú,
keď nečakáš ich, že bolo dosť,
a nemáš už nič pre radosť.

Napíšem Ti písmom znakov, gest,
koľko nehy mám Ti zniesť,
zabalenej do obláčkov neba
a čo všetko k šťastiu treba.

Napíšem Ti toho veľa, málo,
posúdiť by sa potom malo,
či moja snaha mala úroveň,
či povieš mi: Áno, Teba chcem!


:-)

CAFFÉ LOVE

Láska moja, dám si Ťa ku káve
ako takú špeciál prílohu cappuccina,
naučím sa chuť Tvoju a potom stále,
nech nový deň Tebou sa začína.

Láska moja, zamiešam si Ťa do pressa,
extra prísadu zo džbánu Mliečnej dráhy,
žhavú vypijem Ťa, nech mi stúpa, klesá,
nech šepneš mi: Si úžasný, môj Ty drahý!

:-)

JESEŇ V RAJI

Aj v raji striedajú sa ročné obdobia.
Aj tam, v tom nebi, po jari a lete
jeseň príde - to predsa dobre viete.
A večerného slnka lúče obláčiky zdobia.

Jeseň v raji má ale nádych trošku korenistý.
Pre svätcov a anjelov je zdrojom napätia.
Čakajú na Adama aj Evu, že kedy im odletia
jesennou módou unavené figové listy.


:-)

ÚTOK NA OSCARA

Ty si hviezda filmového plátna!
Chcem si s Tebou zahrať malý štek,
tak významný jak demisia vládna,
naučím sa rýchlo pár nemožných viet.

V nebezpečnej scéne odmietnem dabléra,
toho by som vedľa Teba nezniesol,
ja budem hrdina, čo náhle zomiera,
na konci zaspievam Ti do-re-mi-fa-sol.

Po premiére udelia Ti filmového Oscara
za scény o živote ženy v prestrojení,
paparazzi vyfotí a novinár svetu vytára,
že ten z vedľajšej role sa s Tebou ožení.

Vieš sa ohnať mečom japonského samuraja,
kvôli Tebe zhodil som asi tak pätnásť kíl,
aby sme zostali na svete len my dvaja,
Ty si moja osudová žena CHILLI BILL.


:-)

POSLEDNÉ ŽELANIE

Prišla si, vtrhla si,
duje do mňa Tvoj uragán,
vyškubla si mi všetky vlasy,
ja sa z Teba pokakám.

Som územím po ničivom jave,
devastačne zbitý penzista,
pre Teba sranda, žieňa hravé,
úspechmi tak nebezpečne istá.
 

Moje všetko bolo mžikom odviate,
čo tvorilo mi svety bezpečia,
bakuľa, papuče, zuby aj gate,
rany rozdávaš, čo sa neliečia.

Tak stojím tu a mám len slipy,
čakám Tvoj návrat odovzdane,
zhrešil som, nuž si ma vypi,
zaútoč a ja zbozkám Tvoje dlane
.

:-)

sobota 7. září 2013

ČILLIMANDŽÁRO

Mať talent Hemingwaya Ernesta!
Nemám! Pegas ma stále trestá.
Som STAREC a Ty si moje MORE,
Ty si ARMÁDA a ja SBOHOM, ktoré...

...ktoré zadrhlo sa, uviazlo, zmĺklo,
lebo dumám,že čím si mi a ja som... no kto?
A nech to znie smiešne, či milsky staro,
Ty si moje poeticky hriešne Čillimandžáro.

Čillimandžáro nie je ešte na mape.
Je tu, aj tam, to sa ťažko chápe.
Žiadne súradnice, jasné smery,
víťazí iba silný a ten, čo si verí.

Bola si dobre utajená hora pri Zvolene.
Na vrchol konečne liezť mám povolené,
ale stúpanie je tak strmé, ostré.
Nerobí, nerobí to dobre mojej kostre.

Ostré je všetko a naj Tvoje oblé hrany,
taktiež od veselia môj zrak uplakaný.
Nebadane rýchlo derieš sa mi pod kožu,
opakujem si rady, čo mi AZDA pomôžu.

Z úcty vysadil som Ti kvety levandulí,
že ich vôňa mi Ťa jemnocitne pritúli,
mrkla si očkom, že ten sa veru snaží,
ale stále si ma tak trošku mala v paži.

Príprava výstupu bola náročná a dlhá,
to neznamená, že sa mi to ľahko šplhá.
Vraj všetko má svoj čas a postupy.
A môžbyť, že hora do mňa sa zaľúbi!?

Aj Čillimandžáro má svoje snehy,
biele vločky slov skrytej nehy,
cestou necestou stále kropili ma,
mámili, hriali, aby nebola mi zima.

Nebola, veď peklo vystúpilo na nebesia!
Ešte dnes ma tie horúčavy zo sna desia,
už neviem ani, že kde a kam a prečo asi
ocitol som sa s Tebou niekde na salaši...

Zrejme vyčerpaním halucinácie a vidiny,
boli sme tam, aj v Tchibo, aj inde jediní,
smiala si sa mi, Ty čiernookatá kočka mladá,
že ako nám zachutná teplá chilli-čokoláda...

Ďalej si nič nepamätám, no kto za to môže,
keď celý výstup konal sa mi ako na hypnóze?
Bola to vôbec realita a či sa mi iba sníva,
že vlaky vozili nám vo Výtopni čaše piva?

Zázraky sa dejú a vedzte, že keď sa inak nedá,
tak Čillimandžáro vyberie sa pozrieť Mohameda,
na nočnom stolku nechá mu srdiečko južných morí,
anjela, malinový džem a bozk, že je láskou chorý.

:-)

NA HODINE TERAPIE

V mojej psycho čerstvej analýze
vidieť, že mi hrabe, že mi líže
a skrytá úchylka neznáma, dajaká,
mám nábeh na devianta-maniaka.

Odhalila mi to bez prípravy
a ešte, že som od malička hravý.
To je pozitívne, to je plus.
A ja v nej vidím sexy ženy kus.

Rozpráva a zízam na jej pery,
to neuhádne, to mi neuverí,
na čo myslím. Je fakt dobrá,
trpím, keď nado mnou sa zohla.

Tvári sa, že nevidí a že nie je,
moje náhle, pevné prekrvenie,
mám pocit pokusného goriláka:
pracuje, alebo ma zvádza, láka?

Na konci vydá mi správu písomne.
Čítam, neverím ani, že je to o mne.
A niečo pod čiarou - jej rukopis:
... erekcia na výbornej úrovni!
Až dočítaš, poriadne ma ohni!


:-)

ZVIERATKÁ A HRAČKY

Jedna Saška od Zvolena
fňuká, že predstavu nemá,
čo hračky robia v noci asi,
či vidia, aj keď sa zhasí
a zatiahnu sa žalúzie.
Spýtaj sa uja, on to vie.

Odhaľme jej hračiek taj,
poď, do rozprávky zavítaj.

Keď noc je a všetci chrápu,
hračky majú chuť na papu.

Šepkajú si, kto čo ako uvarí,
na sladko, na kyslo aj na kari,
rozbehnú sa, náhle zmiznú,
netreba im žiadnu chyžnú.

Vedia, kde je múka, cukor, soľ,
v kuchyni ocko zase nezhasol,
uľahčil im nočnej práce námahu,
radujú sa, tancujú a hu-hu-húúú.

Nad prázdnym hrncom opička Biba
trdí všetkým, že tam chýba,
voda, zelenina a kus mäsa,
aj kokos z afrického lesa.

A parádna panna Izabela
ešte radí - že je tak smelá -
dať tam vitamíny A, Bé a Cé,
mať postavičku peknú chce.

A hračkám pomáhajú zvieratká,
ktoré Saška cez deň hladká,
hlavne chytrá mačka Klára,
joj, tá len mňauká, tára.

Kocúr Mišo, už starší pán,
ponúka, že miešať bude sám
a páči sa im nápad Brie,
že niečo pošlú do Brazílie,

tam žijú Jarka sestry, bratia,
volajú, nech ho domov vrátia,
ale že sú bojovnice nemé,
my preto o tom nič nevieme.

Guláš za svitania hotový je,
každý si svoj kúštik zje,
Saške nenechajú ani stopy,
hlad veľký bol, to pochopí.

Saška ráno viečka pretrie
a jej hračky majú svetre,
mačka, kocúr, aj Bria malá,
smejú sa, že dobre spala.


:-)

ODHADOM NA TRI

Asi, asi, asi,
vstúpim do Armády spásy,
možno, možno, možno,
rada milujem sa znožmo,
raz, raz, raz,
už sa teraz tras,
lebo, lebo, lebo,
ďaleko je moje nebo,
keby, keby, keby,
urobil si štyri drepy,
azda, azda, azda,
dala by Ti každá,
leda, leda, leda,
postihla ju bieda,
lenže, lenže, lenže,
ja milovať chcem nežne,
preto, preto, preto,
bolo dlhé leto,
stále, stále, stále,
veľké beriem v dobrom stave
a nie a nie a nie
nudne krátke milovanie,
iba áno, áno, áno,
celonočnou láskou
unavené ráno.

:-)

PREMENY

Povedala mi, že som sráč!
A pýtal som sa: Prečo? Zač?
Mne, bojovníkovi o jej pahorok Venušin?
Neviem, to fakt absolútne netuším!

Vmietla mi v tvár, že som sráč!
A čo? Mám si, že uľav si a plač?
Mne, alpinistovi prsných hôr?
Moja zlatá, to mi teda nehovor!

Vraj som sráč bez vysvetlenia.
To je tým, že sa ľudia menia.
Včera sráč a zajtra zase hrdina.
Až zaľúbi sa do mňa žena iná.


:-)

NEPÝTAJ SA!

Vždy sa pýta, koľko je už hodín.
Ja jedno očko na ciferník hodím
a vážne poviem, že je presne.
Dá mi šťuch a po zadku ma tresne.

Vždy sa pýta, aká bola v TéVé predpoveď.
A ja, že je lepšie asi ani nevedieť.
Zúri, že čo teda zajtra na seba, aký šat.
Keby bola diktátorom, dala by ma sťať.

Vždy sa pýta, čo nakúpiť k obedu a večeri.
Mňa čerti berú, to chlap mi každý uverí,
veď chceme iba konzumovať nerušene...
no ale vykladaj to starostlivej žene!

A keď ja sa pýtam jej, či miluje ma,
čumí, dumá, ostane stáť dlho nemá,
potom týždne bežia, utekajú, plynú,
zrazu zapáli si, potiahne
a tíško riekne "áno"
do obláčku dymu.


:-)

ZA

Viem, že teraz už spíš,
po horúčave, po „plzni“...
mám prepotené tričko KISS
a toľko, toľko som Ti dlžný.

Za úsmevy aj smiechy,
za cestu z bodu Á do Bé,
za pohľad z Pražskej strechy,
za posuny v čase, v dobe.

Za dotyky chcené aj letmé.
Za chuť ľadovo spásnej kávy.
Za lesk očí v šere, v tme.
Za to, čo mňa aj Teba baví.

Možno si práve vo fáze REM.
Pre oči dlhej mihalnice, riasy,
jeden sen len Tebe vyberiem.
Nezáleží, čím som a ani čia si.

Dúfam, že som dobrý snový gAZDA,
šaman slnka, luny, Zeme.
Čakám Ťa, znovu sa povezieme
a správna bude cesta každá.

:-)

A ďakujem aj za všetky Tvoje zálohy,
za slnko v diere zatiahnutej oblohy.


:-)

AVE CAFE

Poctivo zomlel som všetky zrnká nostalgie
extra mlynčekom na nálady pod psa,
uvaril som si mok, čo sa dobre pije,
plný nádejí, že dobro ku mne hopsá.

Je to taká super jemnocitná káva
vo filigránsky vybrúsenom skle,
na dno usadá si lógr a je zle,
že vonku zatiaľ ticho poprcháva.


:-)

ŠAMPIÓN

Byť tak majstrom v pästnom boji!
Tá predstava vo mne pomstu hojí.
Zoči-voči by som jemu stál
a dal mu úder na solar,
päsťou urazil mu drzý chrup.
Ha! Uteká po mojom dupy-dup!
Tvrdá rana by ho zabila,
blba, kreténa aj debila!
A ja by som sa iba smial.
Lenže... Bitkár nie som.
Bohužiaľ.
:-)

ZBOŽNÁ

Vedel som dobre, že kto mi to všetko poráta!
Neboj sa, milá, ja Ti budem robiť skazeného preláta,
len daj mi toho franúza, cucfleky na krk, na líčka,
v rozkoši budeš volať aj o milosť prosiť pánbíčka.


:-)

EXOTICkÁ

Dajme si a doprajme si exotiku.
Zaspievam Ti k tomu pieseň tichú,
len ma šťuchni, milo popros,
vyplaz jazyk, strč sem svoj nos.

Na lyžičke z rodinného striebra,
kávy vášeň nás dohromady zviedla,
pime spolu, pime až na dno lógra,
Ty si tá exoticky viac než dobrá.

Si moja čierna duša z Columbie,
celý môj svet dnes v Tebe žije,
si moja biela šálka porcelánu,
za Tvoju lásku
dám Ti pusu
exoticky
upatlanú.


:-)

ZÁCHRANÁRKA

Dali sme si rande
v kaviarničke Pluto.
Potichu jej čítam
nápojový list:

Espreso,
Mocca,
Cappuccino,
Latté...

Vyberá...

Aj mobil
na zvonenie piate.
A vraví: Odpusť,
je mi ľúto,
veď vieš,
už musím ísť...

Vytrháva ľudí
smrtke z náručia.
Má tituly pred
aj za menom.

A v mojom srdci
zranenom
myšlienka sa budí:
zajtra o záchranu
budem volať ja!

Vypadne
chvatne
z bytu,
sadne do sanity,
zapne sa siréna...

Vynadá mi:
Ty jeden, ty...!
Ja ako šialená
a...
a kávu mám zas
nedopitú!


:-)

NECH UŽ SPADNE!

Keď hviezda čaká na svoj pád,
skúma, či sú ľudia pripravení.
Chcela by sa všetkých opýtať,
čo v živote sa im pádom zmení.

Keď hviezda volá, ŠTARTUJEM!
vidí, že nikto nemá záujem.
Všetci peniaze a mamon hrabú,
s hviezdou hrajú slepú babu.

Keď hviezda zhorí v atmosfére,
pozde potom každý plače, reve,
že nestačil si všetko zaželať,
že hviezda vzala nečakanú trať.

My ostatní vieme toho dosť -
o hviezde, čo mizne v žiari.
Padla a my dvaja sme sa smiali:
Vítaj, LÁSKA, ty vzácny hosť!

:-)

SILA VIERY

A ja verím na anjelov,
že s ich dušou bielou
vedia robiť zázraky.
No čo!
Som už somár taký!

A v čo neverím?
Na hriech!
Stal sa dáky?
No čo!
Tak nech!


:-)

TYČ

Tančí holka u tyče,
prudký dělá pohyb,
vypadly ji chrániče,
tak ji teďka polib...!


:-)

V KŔDLI

Vraj rana k vrane sadá.
Asi by vám spadla brada,
keby orol k sojkám.
Tak si tu
(ako správny Vraňar)
pekne s vami voľkám.


:-)

středa 28. srpna 2013

KOMINÁR

Čo dnes tá moja Erža stvára!
Dotýka sa tela kominára.
Vraj pre šťastie. Veď ho má!
Že kde? No tu, predsa doma!

Ale ja viem v čom je príčina!
Tá jej čiarka sa jej zapína!
Už by liezla kamsi na komín.
Až ja toho kominára dohoním...!

Ten by ju tam niekde napichol,
dostal dotýkaním až na vrchol
a ja by kričal, volal zdola,
že predsa včera na mojom bola!

Na mojej Erži nekonečný chtíč
platí malá ohrada a veľký bič,
a nechcem od nej až tak veľa,
nech pochopí, že z komína
potrebná je len tá diera!
 :-)

ČO SI DÁME?

Ty spíš a ja som stále v Tvojom medzinoží,
tak vláčnom, tak jemnom po noci zo zamatu,
vychutnávam si ten jedinečný pohľad boží,
rozkošou privieraš oči a tvár máš usmiatu.

Ty spíš a hlavu mám uloženú v teplom medziňadrí,
uchom na mäkkej kovadline Tvojho srdca tepu,
tlkotom pravidelným vravíš, že mi všetko patrí,
od toho náhleho šťastia človečiny mi slzy tečú.

Ty spíš a ja sviežo unavený v Tvojom náručí,
kopírujem dlaňou krajinu oblých údolí a svahov,
to sa človek veľmi ľahko a okamžite naučí,
keď sa strieda deň a noc s krásavicou nahou.

Neotváraj ešte viečka, dýchaj mi ticho do ucha,
precitneš, žmurkneš a bozk mi vášeň rozcuchá.
To chcem, ale spi kľudne, máme čas na lásku hravú,
dopredu premýšĺam, či po nej dáš si čaj alebo kávu.

Zbožňujem tie na city bohaté rána...
Láskou znavený dám si teraz frťana.


:-)

ALEXANDRE

Jedna malá Saška
má velikého šaša.

Až z nej bude Saša,
on zmenší sa na šaška.
 :-)

NEBEZPEČNÉ HRY

Rád Ti šepkám do ucha
slová o láske aj sexe,
potom príde porucha
a podľahám hneď skepse.


Nečakaný zemetras
zvalí domček z canasty,
Ty to už vieš, Ty to znáš,
bol to známy trinásty.


Prejdi na hru mikáda,
vytiahni ma z rozvalín,

v smolu žitia neverím,
ak máš ma trochu rada,
ťahaj, ťahaj opatrne,
nech ma dole neroztrhne.
Bol by som Ti na dva diely,
dole čierny, hore biely.
Šachy nevieš, Ťa naučím,
ale milovať bych nemal čím.


:-)

ĽÚBIKOVA KOCKA

Budem Ťa skladať opačne,
kým tvoje telo nezačne
vydávať farby dúhy.
Pokus prvý, aj stodruhý,
skúšky a mnohé nezdary...
Ale raz sa mi to podarí!
Rozložím a nechám tak,
na posteli, vo vani,
zavesím Ťa na oblak,
dieliky uložím si v pamäť...
A potom príde deň,
budeme zas len my sami
a poskladám Ťa
vo veselú dúhu
okamžite
hneď!


:-)

sobota 10. srpna 2013

ČASOM-NEČASOM

Bodaj by to vzal čert a ďas!
Je možné vrátiť sa do starých čias?
Nemáme ešte ten vysnívaný časostroj
pre hijé vpred, hojtavičta vzad a teraz stoj!

Môžeme len skúmať to dávno minulé,
čo pekné bolo a čo dostalo riadne na gule.
A potom zase ten citorozumový guláš.
Nastúpiť? Záleží na vstupenke: akú máš?

Tolko ich je na výber, že máš závrať.
Tak šťastnú ruku a nech máš čo brať.


:-)

sobota 13. července 2013

DOPLNKOVÁ

Je to všetko pekne v ...,
prehodnotím priority.
Je to taktiež pekne v ...,
kedysi mi pšenky kvitli.
Je to všetko o ...,
kráčam krivo, nerovne,
Spadlo všetko do ...,
musím prečkať dobu zlú.
Život, to je pekná ...!
Už to dlho, dlho trvá.

Až zlá éra pominie,
bude všetko, len ja nie.

Priority budú iné,
pšenky pokvitnú i v zime,
chôdza bude plynulá,
novej doby štart od 0:0
A život bude nádherný.
Kecám? Never mi!

:-)

PÍÍÍSK, PÍÍÍSK

(poet píska dvakrát)

Čakám na Tvoj rým,
ktorý ešte doplním
veľavravnou rečou míma,
on si Ťa už dlho všíma
a namiesto troch bude bodka,
besná šelma odrazu tak krotká
pred odletom do nebeských sfér.
Tam lásku Ti dám, vezmi si a ber.

:-)

TERRESTRIÁLNA

  (úplne mimo planétu)
Nielen muž, ani žena nemá veľmi rada,
keď spojenie drhne a nečakane padá.
Bola už polnoc, keď nám ruplo wi-fi,
milé, drahé outú, to si teda pekne vypi!

Prerušiť nám on-line sledovanie sci-fi,
v ktorom dobre známy, veľkolepý E.T.
vykladal aj boril všelijaké sexy mýty:
O domove - tam kdesi - za dráhou Mlieka,
kde Marťanom z gatí odstredené strieka
a odpoveď zo zelenej Brodo Asogi žiadna,
bo rodná Iťáčka mu je nevernícky vadná,
zúfalo a dlho hľadal sexperta a opravára,
netušil, že tá striga o návrate iba tára,
po porade s šéfom pre veci medzigalaxie
pochopil, že musí makať a vzdať sa onanie,
inak nepriletí žiadna raketa či loď,
kamaráti radili mu: - Slimák jeden - tak už choď,
nahoď opäť všetky vypadnuté wifiny,
keď chceš v kľude obrábať si pipiny,
nech ani jedna nemá ju dnes takú suchú
a ony kašlú naň, veď majú vibro-muchu v uchu,
bzučia vo vesmírnej frekvencii celé roje,
za chlavu sa chudák chytá: - Nervy moje, toto čo je?
Zaradil spiatočku ako chytrý, opatrný rak,
darmo mu v trenkách blčí vták ohnivák,
myšlienka o zážehu motorov je mu blízka,
posilní a ukojí ho jedna veľká mis(s)ka
plná obilia a zrna, ktoré do zelena klíči...

- Peťo! To mám byť fakt tak drsná?
- Uč sa, som Tvoja Chilli-krstná!
- Nuž dám, že na niečom cvičí...
- Tu báseň ale potom nuda zničí!

E.T. pracuje, na starej korytnačke cvičí...

- Na tej zo súostrovia exotických Galapág?
- Možno, asi aj na kukurici z ostrovčeka Pag.
- Pag? O takom sme sa v zemepise nikdy neučili.
- Leží v Chorvatsku, to viem, akože sa volám Čili.

Mimozemšťan zobol si a mrtvý bol hneď jeho vták
v medzihviezdom priestore platí veru a je to tak,
že párkrát zdravo klovne si a zas padne na zobák,
nestalo sa nikdy nikde, aby to bolo občas naopak,
spadne mu hrebienok na čelíčko upotené,
neschopný a nevládny dať poslednú pusu žene
hneď po výkone posledného tisícročia
a beda nám, keď na Zem chtivé Marťanky raz vkročia.

Tým končí sa príbeh zo života na inej planéte,
na akej krásnej sme dnes, to ani sami neviete.

:-)

PAVÚČIA LÁSKA

Do pavučín utkaná si,
len vo vetre voľné vlasy
mávajú mi na pozdravy,
úsmev Tvoj žiaľom hravý
vábi ma a mámi rozkošami.
Buďme chvíľku v sieti sami.
Než ma láskou spapkáš,
tancujeme rýchly čardáš,
do vlasov vločky orgovánu
zasejem Ti a nech sa stanú
hviezdami v úsvite nehy
- oj, večnosť trval keby...
Máš ma pevne v objatí,
ale súmrakom dňa stratí
všetky atribúty blaha.
Láska so smrtkou sa ťahá.
Tak do toho, drž a nepusť,
nevydám ni slovka z úst,
rvi, žuvaj, sa ma nabaž!
Z pavučín tej lásky blamáž.

:-)

NOSIČ

Možno poznáte to veľmi dobre:
upadol som v lásku k jednej kobre,
v tie roky nevybúrené a mliečne,
veril som, že patrím len tej slečne.

Miloval som viac, než bolo zdravé,
striedali sa radosti aj veľké žiale.
Vyjadriť chcel som oddanosť k nej veľkú,
zniesol ostrú bolesť a mám z nej kérku.

Od lopatky k bruchu jej večná krása,
pohľad vilný, vnadne sexy vyníma sa,
plus všetky atribúty ženy na Evu,
chlapi mi ju závidia, až z nej šalejú.

Tá láska ale bola prudko nevyvážená,
najmä tým, že neverná to bola žena.
Smutne uznal som, nestretol som pravú,
ja vôl starý nosím na ramenách kravu.

:-)

SOPKA SOPKE

Ak Ty si Etna, ja iný budem vulkán,
čo vrúcne objal Pompeje,
naša láska žhaví, hreje,
popol padá, keď sa s Tebou bozkám.

Chŕlime prach a kamenie až k nebu,
lávou vyznačíme si trasu spásy,
žiadny výber medzi "možno-asi",
všetky naše cesty k sebe vedú.

Až prečistí sa vzduch po dlhom daždi
a slnko postaví sa na špicu sveta,
to náhle ticho núti nás, nami zmieta
zaburácať láskou, čo nás vraždí.

:-)

HOHENLOHE HELLOWEEN

Háv
Váhu váhavý
pod svahom odvahy
pohovel vlahý
u vahadla
Váh.

Ach!

Hviezdny prach
holohlavých úvah
havaroval na hlave
a hlívy hlaholia
o povahe hmly
hlohového uhlia.<br><br>

Cha!

:-)

sobota 22. června 2013

HALÓ, SPOJTE MĚ!


Ptala se mě kamarádka Nela,
co a jak ta moje salmonela.
Byl jsem zrovna v budce kadí,
ukončil jsem hovor a to vadí.

Vzápětí mi volá kamarádka Míša,
že od rána ji hrozně svědí...
A hovor spad.
V nejlepším.
To nemám rád.
A tak znova,
ta Míša volá.

Ona je sexy a děsně šik
a já pořád divý Jánošík...
Jestli Míšu svědí myš...
holka, to něco uvidíš!

Ale sakriš, to je dneska pech!
Prý ať poškrábu ji na zádech.
Spálila se u Jadranu na pláži,
tak nevím - proč mě takhle uráží?

Asi brnknu kamarádce Chilli,
že se mi její verše "zapáčili",
že bych potřeboval ňákou můzu.
Zvedne a já plaše řeknu:
- Líbat... můžu?

:-)

CULLINARIO

Celou noc moje můza spala
v kuchyni na receptech u Itala.
Ráno vstala hladová a chtivá
napsat báseň bez rumu a piva.

Musím se jasně držet recepisů,
už to mám, už Ti verše píšu,
jsem Tvůj poetický Ridi Emanuel,
Pegasus se vrátil a splín ujel.

Jako předkrm, dám Ti, kotě,
letní hrášek na Ricottě,
ten sýr lahodný se lehce zdobí
rozmarýnem, favou, což jsou boby.

Naším velkým hitem tohto léta
budiž tedy Zuppetina La Pineta,
z kalamár a mušlí, darů moře,
chutná víc, když oděná jsi spoře.

Nej vrcholem všeho je má snaha,
že po hlavním jídle budeš nahá,
nabízím Tortellini dell´Amore,
mé srdce Tě chce, až je choré.

A těsně před tím, než Tě svedu,
udělám Ti kolík tureckého medu,
a velikánskou palačinku a là Eli,
abychom se k sobě krásně měli.

Až ukončíme v slastné kopulaci kmit,
energii novou nám do žil může vlít
sklenka lahodného Bombardina.
Po ní, lásko má, budeš chtivě jiná.

:-)

TAK PŘEKRÁSNÁ DNES VEČER JSI

Máme pozdní večer již,
co na sebe vzít, přemýšlíš,
Tvůj make-up mě mile zmát,
hřebenem pročešeš si vlasů zlat
a pak se mě ptáš: Tak říkej,
vypadám v pořádku, jsem OK?

Já Ti říkám, jsi líbezná, to ano,
dnes večer jsi úžasná, má dámo.

A pak už jedeme na párty ven,
za Tebou zraky otáčí se jen,
k mé překrásné lady,
jdeš vedle mě a ptáš se tehdy:
- Cítíš se OK?
Říkám ano, dnes večer je mi hej.

Je mi hej, pocity mám tak skvělé,
z očí Tvých svítí lásky andělé
a největším je z toho všeho div,
jak moc miluji Tě, netušíc to dřív.

Chvíle návratu domů na nás dolehla,
když dostal jsem jakýsi bolehlav,
radši dal jsem Ti klíče od vozu,
pomohlas´ mi na lože, sám tam nevlezu
a než zhasla světla a byla tma,
dokola říkal jsem Ti: Drahá má,
dnes večer byla jsi zázračná,
dnes večer jsi byla úžasná.

:-)

http://www.youtube.com/watch?v=NaMuBX4aMmw

JENOM NA SKOK

To bylo strašné pondělí!
Tak abyste to věděli:
Chtěl jsem skočit na Irenu,
stěžuje si na migrénu.
Co to slyším od Nicoly?
Že ji strašne hlava bolí!
Odmítla mě rovněž Miška,
že ji v uších cosi píská
a hůř je na tom Cecílie,
má teplotu a krutě blije.
Ani se neptej, co je Nadi,
běhá, běhá, prostě kadí!
Nebudu volat ani Lence,
ta je těsně po žloutence,
Marná je dnes také Zdena,
jiným skokem obsazená,
váhám s volbou u Maryši,
ale ta u toho strašně křičí.
Mám zaskočit k Filoméně?
Skokům dává čím dál méně.
Tak kde ty zdravé holky žijí?
Věnuji se spolehlivé onanii!

:-)

pondělí 10. června 2013

PÁDY MOJEJ MILEJ DÁMY

1. pád. Tam stojí. Kto? Čo?
Moja milá madam.
To zas bude tóčo!
Na bombu si sadám.

2. pád. Idem. Od koho? Od čoho?
Od mojej milej madam.
Nohy ťažké ako olovo.
Odchod navždy? Nezvládam!

3. pád. Dávam. Komu? Čomu?
Mojej milej madam.
Krvavú ružu vonnú.
Dôkaz lásky nežiadam.

4. pád. Vidím. Koho? Čo?
Moju milú madam.
Pristupujem obkročmo.
Pod jej šat sa vkrádam.

5. pád. Prosté zvolanie:
Moja milá madam!
Nepočká ma. Taká je!
Do priepasti padám.

6. pád. Hovorím. O kom? O čom?
O mojej milej madam.
O vlku v rúchu človečom.
Šťastie u nej hľadám.

7. pád. Idem. S kým? S čím?
S mojou milou madam.
Spáchať lásky čin.
Rád podľahám jej vnadám.

Iný pád?
Poďme spať!

:-)

ZA POSLEDNÍM KONĚM...

Za posledním koněm již nezavřeli vrata,
za posledním koněm zvířený jen prach.
Za posledním koněm, Tys´ měla ho tak ráda,
za posledním koněm slzavé máš oči v tmách.

Za posledním koněm nepráská již bič,
za posledním koněm, v tom tichu sloupoví,
za posledním koněm, to mi nikdo nepoví,
proč v duši mé nezbylo mi z Tebe nic.

:-(

ROMÁNOVÁ LÁSKA

Milý Henry Beyle,

možná i tehdy, pod Moskvou, když jsi byl svědkem strastiplného Bonapartova tahání se za prsty s Kutuzovem, svítily hvězdy tak jasně. Možná jsi tehdy poznal, že velké věci se nedějí jen na bitevních polích, ale i v duších obyčejných lidí. A možná i proto jsi začal psát.



ROMÁNOVÁ LÁSKA

Dnes štýl červený a čierny?
OK, páčiš sa mi, veľmi.
Si otvorená kniha Stendhala.
Dobrú tému si mi vybrala.

Si mojou madam de Renal,
jedinou láskou, čo som mal.
Zmeníš osud Juliena Sorela?
Posledná vždy nádej umiera.

Viem, isté veci sa neodvratne stanú.
Zajtra vymením uniformu za sutanu.
A skončí sa zápas dobra-zla.
Naša láska,
tá naša láska v smrti uviazla.

FLÁM

Drahý, chcem ísť na flám, na zálety.
A ja nemám čo na seba!
Ukáž, čo v pánskej móde teraz letí,
mne už veľa netreba.

Stačí mi viazanka na Long uzol,
- viazať ho nevieš, si zabudol?

Ešte frajerský klobúk plstený
a plášť, čo niečo skryje, niečo ukáže.
Miláčik, beriem si auto z garáže.
Ty si tu seď a čum do steny.

:-)

PÁDY

Padám k Tebe do púpav,
do zlatého vankúša.
Z dlaní záchranu mi sprav
pre pád, čo sa neskúša.

Pádom v škole nenaučia
ani liečbe padlých duší
a pád k Tebe do náručia
naučené aj tak zruší.

Viem, je to pochabosť,
už zase skúšam strmý let.
A nikdy,
nikdy nebudem mať dosť,
len padať,
k Tebe padať
a nič nevedieť.

LÁSCE MÉ

Mé srdce je invalida,
má duše je v penzi.
Přijď, má lásko milá,
a co chceš, to vem si.

Vše najdeš v nesesáru,
v mé třinácté komnatě,
o níž nikdo nemá páru,
já odměním se bohatě.

Čím?

Démanty lesku Tvých očí.
Zlatem Tvého hlasu.
Přízní, co Ti otročí
a stříbrem mých vlasů.

Plástem včelího medu
ze rtů Tvých pus,
spočítat je nedovedu,
dát poslední mi zkus.

Řetězem bílých perel,
jež vysypal Tvůj smích,
a kdybych mu já velel,
koupeš se teď v nich.

Letním bronzem z paží,
on ulpěl mi kolem šíje,
slunce Ti na ně praží,
a mé srdce ještě bije.

A čím ještě?

Lupeny první růže rudé.
Růžencem a svatou biblí,
mé tělo zde ležet bude,
kde duše má už bydlí.

Krystaly solí Tvého pláče.
Dej je do slánky a na stůl.
Slábne moje srdce rváče,
splň, co jsem si zamanul.

Zálohuj všechna naše data,
hlavně digifota z výletů,
klikneš si a na to ta-ta
Tvůj miláček je zase tu.

Ta mocná se strojkem času
usmívá se, ba se směje,
již nečekej v ničem spásu,
došly zázraky i z výprodeje.

Prý si ještě můžu vybrat skon.
Jsem naší láskou do němoty zpit,
nenech mě samotného v tom,
v deltě Tvého lůna chci se utopit.

Přijď pak, lásko, pod kaštany,
kde je ticho a vedle křížů kříž,
budeme tam chvilku a jen my sami,
můj poslední poklad-zázrak uvidíš.

Jedna barva Ti vždy sluší nejvíce.
Vem si oblíbenou černou, ta má styl.
Též na nejvyšším podpatku střevíce,
abych Tě přes náhrobní kámen políbil.

LÁSKA V ZÁRUCE

S láskou mojí držíme se za ruce.
Já jdu parkem pyšně, ona ledabyle.
Tvrdí, že mám ji navždy v záruce,
i když mé vlasy promění se v bílé.

S láskou mojí děláme vše spolu.
Já spěchám stále, ona má času dost,
Jsem nahý, šaty bleskem šly dolů,
ona se svléká líně, mně pro radost.

S láskou mojí máme sexu vyše hlavy.
Tedy hlavně já, ona občas cosi remcá.
Vyhrožuje naoko i vážně, že se staví
a výkon předvede mi sousedovic Venca.

S láskou mojí hádáme se jako psy.
Já s řetězem k boudě, ona utrženě.
Jak hádka končí umíš představit si:
po deváté luně v postýlce řve štěně.

:-)

SOUBOJ ZNAČEK

Kdysi Ti dobrá byla značka Prim.
Bylas prototypem skromnosti.
Dnes vlastním očím, uším nevěřím!
Nároky Tvé poskočily dosti.

Že já tehdy s Tebou do klenotů vlez!
Že jsme radši nešli do bufáče na párek!
- Miláčku, podívej...Hodinky Longines!
Já dělal, že ceny jsem se nezalek.

Byla to má osudová chyba zelenáče.
Nejdřív potěšení, potom prokletí.
Moje milá ze značky na značku skáče,
penízky ubývají, jen to letí.

- Miláčku? Mám Tě tuze ráda,
nemusíš hned tuhle velkou...
Objevila v časopise módu Prada,
a dnes kráčí s novou kabelkou.

- Broučku, kup mi auto jiný,
na retardéru to udělalo hoplá...
Slyšela něco o Lamborgini,
ve 130-ti zrušila mi Opla.

Na řadu přišly hadry Versace
a ještě ňáké jiné "classic".
Má šrajtofle to zase odskáče,
no hlavně, že jsem její chlapík.

Po kolekci jakéhosi Swarovski,
a po parfému Clive Christiana,
asi zůstane mi chodit bosky...
Ale jak nádherná je láska má!

Jistě znáte ty cetky od Cartiera,
takové ty na ruku a kolem krku.
nechci vypadat jak mizera,
však od miláčka brzy prchnu.

Ať si plave v moři značek sama,
já oháknu se v nejznámější přec,
stala se z ní velkolepá dáma,
já volím Holleshowitz Wyettnamecz!

:-)

ČAS

Čas je stará děvka podlá.
Nechce léčit rychleji,
silná dávka by mi bodla,
tisíckrát Tě prokleji.

Čas je vychytralý šmejd.
Něco maže, něco vrací.
Ví co bylo a nemá bejt,
mé bolesti jsou tažní ptáci.

Čas je zarputilý neznaboh.
Občas chuďas, jindy král,
jiným mohl, mne nepomoh,
stále se mi vysmíval.

Čas je silný nepřítel
a má smysl pro návrat.
Peří vytrhal mi ze křídel,
ve výdejně nálezů a ztrát.

Čas Tě jednou dožene.
Za Tvůj úder na solar
pomneš často, ne že ne,
kdo Tě neskonale miloval.

JEDINÁ

Vymyslel jsem tak krásnou básničku, že by z ní mohla být lidová písnička. Je-li tady někdo také hudebně nadaný a složí k textu hudbu, bude to hit. Slibuji, že v případě mediálního úspěchu jdeme ve všem fifty-fifty... 

:-)


JEDINÁ

Mala si perličky, mala si perly,
mala si očičká, oni ma zviedli.

Mala si hlások a mala si piesne,
mala si sukienku, aj blúzku tesne.

Mala si vlásky, mala si lokne,
bola si nahá a stála si v okne.

Bola si obrázok, panenka biblie,
mala si všetko, čo len muž miluje.

Mal som Ťa v náručí, mal som Ťa v objatí
bol aj ten čas, čo sa už nevráti.

Tej noci mal som Ťa, ruža biela
a bolo mnoho, mnoho nocí, aj ruží veľa.

...

Po čase, po rokoch... Zvedavá si?
Príď, ruža, môj ty anjel spásy.

:-)

ADELE (CO NEJDÉLE)

 Baví ma "prerábať" pôvodné texty pesničiek do veršov. Avšak iba tých pesničiek, ktoré človeka niečím "chytia".
Minule som si vybral pieseň od Adele s názvom Set Fire to the Rain. Úžasný hlas príťažlivej ženy... Ale o čom že to dievča spieva? Nevedel som, vyhľadal som preto text... Nuž takto som ho pozliepal, spievať sa s melódiou ale nedá - až tak geniálny nie som :-)

SET FIRE to the RAIN

Ať mé srdce v temno padá,
nevstupuj do jeho dráhy,
Ty nemiluješ, máš jen ráda,
byl jsem a jiní budou záhy.

S tím srdcem padám i já,
usínám jak displej mobilní,
já, legenda, novodobá Odysea,
prý, co mě nezabije, posilní.

Nezvrátíš polibkem na rty
mou dráhu Ikarovy svislice,
já, prototyp liché karty,
JOLLY JOKER, smějící se nejvíce.

Ani Tvé ruce kolem šíje mé,
když slabá jsou má kolena,
neudrží fakt, že sic žijeme,
ale na cestě, jež je půlená.

Ani já Tě neudržím v náručí,
vysmekneš se, vyfouklá panena,
co zmuchlaně, bez citu zahučí
do koše pro modely bez jména.

Máš tvář, o níž sama nevíš nic.
Říkáš pravdy založené na lžích,
a bráníš si je z plných plic,
nehřejou, jsou na tuhý líh.

Zvláštní, že vyhráváš na body,
vždy vstaneš, obživneš z popela,
možná to vše jen dílem náhody.
Kam se Tvá sebeúcta poděla?

Umíš založit oheň v dešti,
foukáš do plamenů bázně,
ale ta faleš z Tebe vřeští
a víš, že smrdí nehorázně.

Slyšel jsem - ze spánku šepotáš
mé jméno a jména dalších z osudí,
ten svůj nekonečně dlouhý otčenáš,
spíš si a čekáš, kdo Tě probudí.

Umíš po ohni deště přivolat,
záplavy, krupobití, bílý led,
nářky odplavených batolat
- a Ty? Hoříš šťěstím, že ne naposled.



http://www.youtube.com/watch?v=FlsBObg-1BQ

TICHÓÓÓ!!!

Milé děti!
Přestaňte zlobit své roztomilé rodiče, hezky si tady sedněte na bobek, soustřeďte se. Dnes se naučíme jednu kratičkou básničku pro pobavení. Že vám to nejde? Tak si každý vemte tyto paličky, kyblíček na písek si položte dnem vzhůru a mlátíme do něj. Ale hezky do rytmu: bum, bum, bum, bum, bum...
A teď všichni, připojí se i rodiče: bum, bum, bum, bum, bum...
:-)

 
BUM, BUM, BUM!

Syn našeho souseda
denně k bubnům usedá.

Cvičí, rytmy střídá.
Jednou bude třída!

Bubny, bubny, bubny bijí.
Zítra jdu na psychiatrii.

Doktor rámus přeruší.
Špunty dá mi do uší.

:-)

VZÁCNE DIELO NEZNÁMEHO AUTORA

Mierne zdvihnem klobúk nad hlavu:
Dobrý deň želám. Vám pane, áno, Vám.
Mám pocit, že... veď hej, ja Vás poznávam.
Vtedy mal ste hustú kšticu plavú,
pevné stisky rúk pri pozdrave,
v hlase dôraz a hlboký, zvučný bas,
široký úsmev zdobili zuby biele, pravé,
príťažlivú mužnosť vystavoval napospas...

Vtedy vravel ste mi slová o večnosti,
recitoval básne, spieval stovky kantylén,
daroval kytice ruží, fialiek i slnečníc,
Vy stelesnenie nepreberných ctností,
bolo to krásne, šťastné, ale dnes už viem:
nebolo nám súdené a nezostalo vôbec nič.

Dáte si cigaretu? Šluka? Trochu nikotínu...
Nie? Zabudla som, Vy nefajčíte a nepijete.
Drepnite si sem, mám také prekvapenie, psinu.
Pamätáte? Most, maliar, horúčava v lete...
Pred koľkými rokmi že to bolo? Možno päť? :-)
Stačilo pár zdvorilostí, otázok, pár viet,
nikto nikde, a tak sadla som mu modelom.
Tváril ste sa veľmi, veľmi pohoršene,
vraj, to sa nepatrí - do naha - slušnej žene.
A na veži poludnie odbíjal starý zvon.

Dielo bolo hotové za pár chvíľ.
Zaplatil ste odmenu hodnú kráľa,
ale nepozrel naň, len odkráčal chvatne.
Stočila som obraz, dušička malá,
ako keď sekerou do stromu zatne,
dumala, prečo ste to urobil.
Prišla som na to: zo zbabelosti!
Doma visieť nemohol - vedľa Krista?
A bola tam Vaša žena z mäsa, kostí.
Oj, bože, tak to bolo. Som si istá!

Čo vravíte? Že ho chcete teraz? Stoj čo stoj?
Tak berte, kým som dobre naladená.
Už neriešite, čo doma, Vaša žena...?
Héj, kam bežíš? Daj mi pusu a je Tvoj!

:-)

CHYBÍŠ MI

Chybíš mi!
Ale jak to jen slovy vyjádřit?
Bez patosu,
směšné nostalgie,
výkřiků,
bez emocí
a úsměvného klišé?
Já pošeptám Ti tiše,
že chybíš mi
jak prosté
"Děkuji!"
za uvolnění sedadla,
jak obyčejné
"Promiň!",
že naše velká láska
blbě dopadla.

Chybíš mi!
Jak návod
pro řešení neobvyklých situací.
Nezvládám je,
zaskočí mě vždycky,
přestože se stále vrací
jak systémová hláška o restart po instalaci
pitomé hry ve 3D,
jak ta pevná víra,
tak pevná,
že zastydí se
i ortodoxní Židé,
víra v tvou lásku
na celý život
a ještě dál,
až do záhrobí,
jak kytka v ruce nevěsty,
jak úsměv,
jak smích,
co ji zdobí.

Chybíš mi,
jak notový zápis písně,
kterou slyšelas jen jednou
jedinkrát,
zahraná pro Tebe,
a proto,
že někdo nade vše
měl Tě tuze velmi rád,
kdo nepočítal velké ztráty
a slavil projevy Tvé přízně
malé,
jemuž dalas jaksi mimochodem,
nedopatřením
a omylem
své neodvratné
vale.

Chybíš mi!
Jak vagína na penise.
A jak moc
vlastně
tedy?
To už všeobecně ví se:
Jak ve všech týdnech
vynechané
středy.

MOIRY (Klóthó, Lachechis, Atropos)

Vy sudičky lidského osudu!
Ne, vzpírat se vám nebudu.
Taháte za nitky údělu života.
Ten půjde vpřed, ten se zamotá.

Klóthó, ty držíš první nit.
Jen se člověk stačí narodit,
určíš, zda lano, či tenký vlas,
jak dlouhou dobu ponese nás.

Lachesis, ty znalkyně nití,
od lněné po zlatou, co svítí,
přidáš, ubereš, uvážeš na uzly,
poznáš, kdo je dobrý a kdo zlý.

Atropos, ty´s Neodvratná,
tebe každý člověk nerad má,
Nůžkami střihneš do vláken
a smrti pokyneš hlavou jen.

:-)

ZATYKAČ

Skutočným básnikom, tým je hej.
Môžem tu sedieť do polnoci, do druhej,
nevymyslím nič, v hlave diera.
Ťažký je údel amatéra.
Skutočným básnikom, tým je veru hej.
Mňa pre neschopnosť zatkla Sí Áj Ej.

:-)

PROMĚNA

Této noci poznáš, milá,
co máš doma za úchyla.
Chovej se víc ostražitě,
budu velké prase v žitě.

Jako lovec divých zvířat
začnu zrána chtivě číhat,
po Tvé vůni Nina Ricci
půjdu přímo, Ty má čičí.

Marné bude odpor klásti,
ocitneš se náhle v pasti,
jen ozvěna Ti napoví,
že jsem nadrženě hladový.

Všude v domě vypnu proud,
ve tmě chci Tě přepadnout,
na oči Tvé plné hrůz a děsu...
Jak já se na tu vilnost třesu!

I Ty jsi jako v omámení,
taťka Éčko v Péčko změní,
těšíš se na lásku lásek...
Už zapíjím ten modrý prášek.

:-)

SALOON

Starý kovboj v Santa Fé
jezdí fordkou na kafe.
Na kafe a láhev ginu.
Je to frajer a muž činů,
domů jede neví jak
vozem značky Pontiac.

Tak se jezdí v Santa Fé
na whisky na kafe!

:-)

ZA DOBROTU...

Půjdu, drahá, do vězení
pykat za mé "hříchy".
Tvá milost nic nezmění,
byl jsem prostě lichý.

Půjdu bručet do temnot,
zpovídat se před senát.
Nepřišlo Ti zrovna vhod,
nade vše mě milovat.

Půjdu šmahem do báně,
chladné cely pavoučí,
pruhů šat mi přistane,
naše duše odloučí.

Půjdu sedět za katr
a dostanu tam ešus,
někdo mi Tě ukradl,
v klidu žij, se neruš.

Půjdu prostě do basy,
možná rovnou na Bory.
Kecalas´ a lhala jsi,
Tvá nevěra mě bolí.

Půjdu čučet přes mříže,
jednou trest mi vyprchá,
svědomí Tě zahryže,
uslyšíš mé cha-cha-chááá.

:-)

JE T'AIME

Určite ste už niečo počuli o Markýze de Pompadour, prípadne videli niektorý film o nej. Bola to nevšedná žena... Zaslúži si verše, čo myslíte?

 
My, Ludvík XV. - král Francie a Navarry - držíme za zády pěsti sevřené s malým dárkem pro dámu, jejíž krása budí ze spánku prosté sedláky i nejmocnější muže tohto světa. Nuže, markýzo, dcero chudého tkalce, ukažte na jednu Naši ruku, jejíž dlaň se rozevře jak leknínu květ a vezměte si pro potěchu, co Vám právem patří.

:-)





 

JE T'AIME

Dobrý večer, krásná Jeanne-Antoinette!
O Vaší noblese se šíří zprávy ze všech stran.
Museli Jsme přijeti, viděti Vás - a to hned!
V úžasu teď stojíme němý a co říci Vám?

Snad představit se nejdřív, jak etiketa žádá:
Nelekněte se, má milá, říkejte Nám - králi.
My doufáme, že budete Nás míti ráda,
protože za ženu bychom si Vás ihned vzali.

My oba víme, že to možné jaksi není,
je tady ještě Charles-Guillaum d´Etiolles!
Ale Naše moc a přání všechno rychle změní
a Váš manžel svede krátký v citech boj.

Charles poslechne radu strýčka de Tournehem,
a kývne na rozluku Vášho manželského svazku.
Pak v kočáře s Námi do Versailles pojedem,
budeme tam spolu žít a vyznávat si lásku.

My dnes nehledíme na stříbro a zlaté mince,
Váš král se zbláznil a náhle si zamanul,
že koupí zámek od milého de Conti prince
a uvolněný titul Markýza de Pompadoure.

Tak pojďte drahá, čeká kočár a dvacet let,
královský život ve vší bídě, ve vší kráse,
mnoho intrik, vzestupů a pádů - žádný med.
A poznáte, že historie opakuje se zas a zase.

:-)

ŠMITEC

Vzpomínám si na Tebe, dívenko zlatá,
sledoval jsem všechny Tvoje eskapády,
bravurní přechody do louží z bláta
jak život udílel Ti kopancové řády.

Rád líbal jsem Tě tehdy na víčka
a věřil různě upatlaným lžím,
pokoušela jsi trpělivost pánbíčka
nožem na žilách a tak nějak vším.

Již nepatřím do týmu Tvých záchranářů,
pozvánky a přání Tvá házím na odpadky,
denně samovolně cosi z minulosti mažu,
nelze nic začínat, ani navracet to zpátky.

TELEFÓN

Na mageu bol kedysi jeden... Eli Hartor Raski :-) Písal veršíky s takou ľahkosťou, gráciou, jemnosťou... No posúďte sami. Nasledujúce riadky - možno nie úplne presne - sú z jeho hlavy. Tak báječne mi teraz, v túto pozdnú hodinu, sedia v záhyboch šedej kôry mozgovej...
A propos - mobily boli vzácne, čísla sme vytáčali :-)


 

TELEFÓN

Náhodné čísla vytáča moja duša.
Už roky do Tvojej dovolať sa skúša.
Možno pre poruchy v preťaženej sieti
u mňa zbytočne dlho do noci sa svieti.

A ja len šepnúť Ti chcem nežným hlasom:
- Spíš? Prepáč mi, ahoj, to ja som...

:-)

COUVÁNÍ

Starý gazda z Nasavrk
při couvání do mě drg.
Čekám na omluvu marně,
gazda couvá po svý lajně.
Nadával a odporně si krk,
tenhle řidič z Nasavrk.

:-)

KEDYSI BÁSNICI

Kedysi básnici, to mi ver,
nepoznali písmo, iba reč.
Rým na perách sa chvel
a slová vietor odvial preč.

Básnici po Adamovi hneď
vedeli viac, boli iní.
Mnoho veršovaných viet
napísali do piesku a hliny.

Zničila ich voda búrok, riek a morí.
Sen o večnej sláve diela - kto ho nemá?
Čo však žiadny živel sveta nepokorí?
I pustili sa tepať básne do kameňa.

Onedlho nad kameňom ohrnuli nosy.
- Áno, výborný je na epitafy,
nie na verše milej - vzdychol ktosi.
- A tá drina - šľak ťa trafí!

V dávno-dávnom storočí
lenivý vyrval brko z husi.
Z balvanu mu pohľad skočí
na papyrus. A niečo skúsi.

Zrezal šikmo koniec pera,
a na slovo LÁSKA ako prvý,
dlho udivene pozerá.
Stačila mu jedna kvapka krvi!

Básne o tom, kto a za kým plače,
o radosti, žiali, nenávisti,
čítali si ľudia z dennej tlače,
velebili Guttenbergov nápad istý.

A dnes? Vývoj moc sa nepohnul.
Zatiaľ čo čítaš túto sloku,
je na úrovni jedničiek a núl.
Cestou na monitor zašramotia trochu.

PSYCHO

Šel dědeček do sinemá,
netušil však, že on nemá
na horory pevnou psýchu.
On potento se v temném tichu
u Hitchcocka Alfréda.

:-)

NEBEZPEČNÁ LÁSKA (MILUJE VÁS LEILA)

Muslimka Leila z Arábie,
má všelijaké deviace.
Muž ji proto často bije,
jen dorazí z práce.

Totiž - ta Leila z Damašku
- to není žádná vochechule!
V orgáči si strhne masku
a vášní utrhne Ti gule.

Ona má sklon k explozím
na vrcholcích blaha.
Já varuji Tě a pohrozím,
nedělej tu ha-ha!

Leila, ta je známá v okolí,
dáš si číslo, dáš si víc,
ráda Ti vše dovolí,
zabouchneš se - a Tě pic!

Leila je vysazená na zajdy.
Amíci, si dejte na ní bacha!
Když si v klíně zaštráchá,
přijde velké BUM!
- malé pá-pá Al-Kájdy!

:-)

O RYBÁŘI A JEHO ŽENĚ

Bydleli v láhvi z octa,
žádná sláva, žádná pocta,
žili skromně, málem v bídě,
slyšte ale, teď to přijde.

Dlouho žádnou rybu neměli,
a on - ten rybář - v úterý

na moři chytil rybu v zlatě.
Sedm kilo! No těžkou proklatě.

Ryba hlasem člověčím
prosila o dobrý čin:
"Pusť mě, nech mě žít,
ať máš v duši klid."

Rybář zakletému princi
volnost dal: "Pluj si, jdi si!"
A šel domů otráven,
k ženě hádavé jak zlý sen.

"Cos to chytil muži dnes?
Koukám, tys nic nepřines!
Propustil jsi rybu? Tluku!
Měls požádat o chalupu!

Vrátil se on k mořské skále,
že za ženu ma přání malé.
A moře žluté, samý vír,
princ to přání vyplnil.

Ženě to však bylo málo,
a okamžitě by se stalo,
žádal rybu tváří milou:
"ONA pyšnit se chce vilou!"

Slyšelo moře-hustá šeď,
co vyplnit ji má se hned.
A ryba jen řekla k tomu:
"Rybáři, teď vrať se domů!"

Byla z chalupy rázem vila.
Žena se jí potěšila
a tam věcí, co nevymyslí svět,
pro lehké žití do sta let.

Šofér čistil kabriolet,
mnoho jídla a sladký med,
víno Chateau neuf du Pape,
žena po zlatě má větší hlad.

Ráno z okna vidí širou zem.
"Běž za rybou, k moři, ven!"
Ona zbláznila se snad,
chce té zemi kralovat!

Muž nechce, srdce v obruči,
udělá, co mu žena poručí.
Moře černé, hniloba a smrad,
na rybu zavolal třetíkrát.

Z ženy je teď mocný král,
rybář stojí opodál,
zlá žena nemá stání,
být císařem jí nezabrání.

Moře zvedlo černou zeď:
"čím chce žena býti teď?"
Vítr nesl puch a kvas,
rybí princ vyplnil to zas.

Rybář vzhlíží k císařovně,
ta nevypadá vůbec skromně,
v očích plameny zla a chtíč
slova její šlehají jak bič.

Už nechce býti císařem,
žít v bohatství tak malém,
chybí ji ke štěstí maličkost:
"Budu papežem! Mlč, jdi a dost!"

K moři byla cesta hrozná.
Uragán, sníh, to se pozná,
že ryba zlobí se a nechápe:
"Co je to za ženu, hej chlape?!"

Stala se papežem jako nic,
zvuky zvonů, šepot zpovědnic,
kříže, svíce, malí andělé,
každý boží den byla neděle.

Hosana zní, alelujá zpěvy,
žena má vše, dál už neví,
co ještě vymyslet se dá,
slunce za obzor si usedá.

V noci, za svitu měsíce,
bavilo by ji nejvíce,
stát se vládcem všehomíra.
Rybář pláče, prosí, zmírá.

"Bohem nemůžeš se stát!",
opakoval ji na stokrát.
Vykopla ho ven, do nečasu:
"Bohem budu, po tom pasu!"

"Rybo, ona chce být bůh,
řídit hvězdy, atom, vzduch,
chce víc a víc a víc...
S tím neudělám vůbec nic."

"Zařídím to rychle, hravě,
změnila se v boha právě,
jdi domů, na břeh moře,
skončilo už tvoje hoře."

Je konec velké pýše,
nemají nic, ani chýše,
žijí v smradu kyselém,
když dobro oplácali zlem.


Podle Werichovy pohádky pro animovaný film J.Trnky... a později pro Fimfárum...
http://www.filmus.cz/fimfarum-jana-wericha/

ZÁVISLOSŤ

Si drogou rýchle návykovou.
Ani za všetky mince drahých kovov
nekúpim náhradu toho narkotika.

Ovládaš ma.
Tvoja bomba vo mne tiká.

Cítim Ťa ako 

                       k
                         v
                           a
                             p
                               k
                                 y
                                    dažďa.
Padáš na mňa zo všetkých strán.

Pomalá,
               tichá,
                        sladká vražda.

Chcem búrky!
                     Lejaky!
                               V nich ožívam.

:-)

TRIEZVA SŤAŽNOSŤ

Vygoogli mi číslo do nebies.
Pošli mi ho esemeskou ešte dnes.
Priamo, na svätú z recepcie.
Opáčim, ako sa má a ako žije.

Nech prepojí ma na anjela,
čo ma denno-denne stráži,
že v krčme dám frťanov veľa,
o polnoci budem v ráži.

Chcem podať sťažnosť na Amora.
Že spí? Práve! Na to kašlem zhora!
Áno, na toho, čo má tulec, šípy, luk,
že pijem ako dúha, plný bolestí a múk.

Podám si ho, grázla, jedna radosť.
Lásky trápenia mám už dosť a dosť!
Priamo srdce trafiť bolí, nevedel?
Radšej mal mi mieriť na prdel!

:-)

ŘÍKEJ MI

Vzpomínka na Karla Svobodu - trošku jiná slůvka k jeho písni "Říkej mi".
A Pavel Vrba mi jistě promine, že mu překopávám jeho poetický text.
Sytý hlas Petry Janů mi vždy nahodí husí kůži a stáhne hrdlo...




ŘÍKEJ MI

Říkej mi, zrcadlo šidí,
říkej mi, nedej na lidi,
říkej mi, jsi má jediná.

Říkej mi, cukrem a medem,
říkej mi, že všechno svedem,
říkej mi, lásko nevinná.

Má hlava zní včelím úlem...

Říkej mi, písní i veršem,
říkej mi, první jsem ve všem,
říkej mi, ve všem, co máš rád.

Říkej mi, jen slůvka něžná,
říkej mi, to nejde, neznám,
říkej mi, znova, tisíckrát.

Má hlava zní včelím úlem...

Říkej mi, když jsem už na dně,
říkej mi, vše je tak snadné,
říkej mi, lásko, jdeme dál.

Říkej mi, na konci cesty,
říkej mi, bylas´ mé štěstí,
říkej mi, život za to stál.

Má hlava zní včelím úlem,
promiň mi úlek,
už bláznit začínám,
bez Tebe dál já už nejdu,
nevím, nevím ni kam...




Tu píseň nazpívala také Anna Rusticano - Parla mi.

A zde původní text Pavla Vrby:
http://www.pavelvrba.cz/texty.php?id=18&idt=279

RANDE

Zvu tě, milá Loreto,
na setkání naslepo.
Do zahrady v Troji.
Oj! Dušička se bojí?

A co třeba na Rozhlednu?
Buď přesná. Přijdu v jednu.
Čeká třista mínus jeden schod,
Tvému dechu přijde vhod.

Z Petřína můžem Nebozízkem
vypít kafe v baru blízkém
a v kostele sv. Mikuláše
první pusu dáš mi plaše.

Projdem mostem Karla,
abys lodím šátkem mávla,
kdysi mostem Judity
ruka v ruce, já i Ty.

A navečer u Orloje
jsem jen Tvůj a Ty moje,
líbat budeme se z vášně...
Nesměj se mi, ale vážně...

:-)

PAVEL VRBA

Odešel jsi, JASNÁ ZPRÁVA,
dnes CIKÁNI JDOU DO NEBE,
každý z nich Ti z vozů mává,
nosí ŠATY Z ŠÁTKŮ od Tebe.

Tys nebyl ZRNKO PÍSKU malé,
byl jsi obrem tělem, duší,
ŘÍKEJ MI, kdo Tě ve snu ruší
a proč slzám nemůžu dát vale.

"MÁM RÁDA CESTU LESNÍ" - a já též.
Po té cestě kráčíš už OSMÝ DEN,
DOSPĚLÁCI MŮŽOU VŠECKO, to mi věř,
ztichlo MLÝNSKÉ KOLO V SRDCI MÉM.

Prý LÍP SE LOUČÍ V NEDĚLI,
asi, že o svátku je větší klid,
my ho V STÍNU KAPRADINY neměli
BLOUDÍM PASÁŽÍ a žízeň budu mít.

Až ráno vyprchá mi z hlavy líh,
MŮJ AHASVER i já za ruku Tě povedu,
v smutné chůzi, krocích pomalých
a Tvoje verše lidé si daj k obědu.

PEKELNĚ SILVESTROVSKÁ (JEDNOU V ROCE)

Jistě víte, že chlap jsem drzý.
Já do nebe přišel na exkurzi.
Na bránu ráje už dlouho buším
a nevěřím vlastním očím, uším.

Sv.Petr ztratil svazek klíčů!
- Co tu chceš, já tvou pí..!?
Křičel na mne strašně vztekle:
- Padej, stejně skončíš v pekle!

- Tady nikdo nebyl tisíc let!
Vrať se na zem a to hned!
Zde jen andělé a svatí žijí.
Věnují se modlení a onanii!

Smutný udělal jsem čelem vzad.
Nastal čas do pekel se podívat.
V pekle prý je realita tvrdá.
Žádná masturbace, tam se mr..!

Když do ráje vchod byl uzavřen,
zde u brány pekel tlačenice žen!
Již před vstupem měl jsem nebe,
vášnivky šeptaly: Chcem jen Tebe!

Hned za branou je odkládací hala,
holka holce svlíkat šaty pomáhala,
já se trošku styděl, klopil oči,
čekal, která první na mne skočí.

Natěšené odvedly mne do koupelny,
ve sprše nám bylo těsno - velmi!
Mydlily se navzájem a já je.
Ať jde celý eden do háje!

Po sprše přišla správná mela,
každá zvlhlá ukojit se chtěla.
Střídaly se na koníka, na oře.
Božská ňadra, když je žena nahoře!

Po sedmém kole téhle jízdy,
vystrčily chtivě lesklé piz..
na průniky ve stoje a ze zadu.
Lidi, já byl na ostrově pokladů!

Orgasmů jsme měly bezpočet,
já fakt nestačil se otáčet.
Tvrdě dělal jsem to do Jitky,
ony zas do šest a devítky.

Něžně lízaly si clitorisy,
já stříkal non-stop (jako kdysi), :-)
prstily si broskve, škeble,
pouštěl jsem to do i vedle.

Všechny byly zvyklé na orál,
sem-tam pro jistotu, aby stál,
jak úžasné jsou divé pekelnice,
když jim šťávy tečou víc a více.

Radši v pekle budu, než-li v ráji.
Sex tam všichni rádi mají,
Užiju si mrdáníčka do syta.
Veselá stránka pekla odkryta!

Činnost v pekle je jistě pestrá.
Ale pozor! Pouze na Silvestra!
Po půlnoci znova do reality,
ano, ano, všichni ven, já i Ty!

PS:
Holky šly na těhotenský test,
cca ze sta pozitivních šest!
Teprve teď mi asi peklo začne,
nároky matek jsou vždy značné!

Nevím, jak se to vše zvládne,
cítím se tak vyčerpaně, na dně,
ale bylo príma, super a ber jak ber,
už teď se těším na Silvester!

:-)

DÍVENCE MLADÉ

Když muž píše ženě básně,
píše lásce své a z lásky.
Já to vidím vcelku jasně
a dělám si teď vrásky.

Kam se mé city, kam se skryjí,
když Ti je nesmím projevit?
Zabalím je v lásce k poezii!
Promineš ten jemný igelit?

Když muž píše verše ženě,
má život naruby a obráceně.
Když muž ženě verše skládá,
jeho duše je tak krásně mladá.

Posílám Ti slůvka prostá
a teď žít se mi chce do sta,
bych Tě viděl jak je čteš.
Ty víš, co je pravda a co lež.

:-)

NEZNÁMÝ PACHATEL (OBĚŤ ZNÁMÁ)

Hej, vy ztracené sny,
vysypané z baťohu,
když mi slzy schly,
najít vás já nemohu.

A kde vy, mé naděje?
Někdo mi vás bral!
Či v sobě hledat zloděje?
Nevím, zůstal mi jen žal.

A vám kdo, mé touhy,
z křídel vyrval brka,
komu podvod, zrada slouží
a k propasti mě strká?

Kdy roztají úsměvy mé,
kde jsou barvy světa?
Ptám se pořád nevinně:
je láska vždy slepá?

Až mi odpovíte jasně
a dostanu se do normálu,
napíšu vám krásné básně.
Teď umírám si pomalu.

Aj :-) a aj :-(

HERCI VEČNOSTI

Kdeže sú moji obľúbení herci?
Kráčajú po nebeskom po koberci
a počúvajú jediného režiséra.
Svätý Peter kľúč opony zviera,
prideľuje im tie vysnívané role.
Po predstavení unavene hľadia dole,
v pokľaku,
náš potlesk,
ich úsmev blažený,
výraz tvárí toľkých dávnych snažení.
Počujem stále ich hlas, vidím gestá,
divadlá plné do posledného miesta,
mihotavé tiene postáv na plátnach kín.
Odišli navždy? Nie, nie, tomu neverím.

Dá sa zabudnúť na Jožka Krónera,
keď ako Kubo k Anči-neveste sa vtiera?
"Prídem si po pierko" - to bol hit!
A ťažko si v jednom verši prestaviť
čo všetko odohral. Veď iba ako včera
lietala v kinách Tisícročná včela.

A pamätáš sa na Mikuláša Hubu?
Ktovie, či ešte opakovať budú
Veselé paničky z Windsoru.
Alebo aspoň báseň niektorú,
malú ukážku jeho veľkého umenia.
Ach, jak tie časy plynú a jak sa menia!

A čo ľubozvučná slovenčina Záborského Viliama?
Iná, jej čistote podobná, mi veru nie je známa.
To on vyprevádzal Hájnikovu ženu do sveta,
s ním - ako Hviezdoslavom, je mi navždy spätá.

Pamätám i Signum laudis Vladislava Müllera,
mohutná postava kaprála, čo umiera
ako mnoho iných, hlúpo, bez špetky viny.
A tvoj syn, Richard, joj, toť osud iný...

Takmer na Ivana, na slová Mistríka zabudol som:
"Len si leť, sprostaňa, aj s prestreleným srdcom!"
Detektív Carella 87. okrsku, netrafil kačicu brokmi.
Prečo si sa, Ivo, odsúdil do večnej do tmy?

A je vás ešte neúrekom na nebeskej sláve!
Len tak som si zaspomínal na tých, čo mi práve
prišli dáko na myseľ v jednej tichej chvíli.
Herci žijú
a vystupujú v nás.
Aj keď už žili.

:-)

JEN TAK

Jen tak
myslet na ta místa z bedekru,
co jsou ještě dál, než za návsí
a pak - ani slovo Ti neřeknu -
oba víme, kde všude budem sví.

Jen tak
hledět si do očí v přítmí pokoje,
vnímat se slepecky podle hmatu
a dělat, že nevíme, co to je,
když jeden druhému podléhá tu.

Jen tak
ptát se nevinně a vážně šeptajíc,
co se nám věru líbí a co už méně,
kolikže partnerů měl z nás kdo víc
a mířit ke statistické změně.

Jen tak
ležet vedle sebe bez hnutí
jako dvě sirky před zážehem
a sladkobolně v sobě zaklesnuti
shořet v ohni vášně bezbřehé.

Jen tak
vítat se ráno dechem po oční řase,
a podávat si šaty zpod postele,
nadějně, že opět příště a pak zase,
když noc nemohla nám trvat déle.

Jen tak
a při vší úctě k tomu běsu,
jenž v našem nitru bdí si,
já něžně si Tě v srdci nesu,
jak o té soudné noci kdysi.

neděle 9. června 2013

SO MNOU A PROTI MNE

To sa Ti so mnou dobre kráča,
keď máš vo mne spoluhráča.
Ale prosím, nikdy, nikdy neplač,
až raz Ti budem protihráč.


:-)

PREDČASNÁ VÝPOVEĎ ZMLUVY NA NEURČITO

Topím sa v dlhoch citových
a nové nechceš dať mi na úver.
Vieš dobre, že za jediný z nich
obetujem všetko. Vezmi si, tak ber!

Nesúlad v položkách MÁ DÁTI - DAL,
odhalené manko v sklade LÁSKA/CIT.
V srdci prázdno, ochabnutý sval,
šla si sa radšej presvedčiť.

A Tvoj ortieľ? Žiadna neha!
Faktúra vystavená za zber sĺz.
Okamžitá splatnosť, aj s DPH,
suma okrajom papiera je skrz.

Výpoveď zo spoločných chvíľ,
blokované konto Tvojej priazne,
stanný súd pre nevery stanovil,
že Tvoja eSeMeS nekonečne viazne.

Viem, už niet šance, nádeje
v návrat súladu a rovnováhy.
S kým dnes, moja milá, kdeže je?
V daždi ľútosti tu stojím nahý.

(fujky, fuj) :-)

JARNÍ TŘESK

Bouchlo jaro jako z děla!
Primavera z partesu!
Ty jsi nějak oněměla,
ale mlčení já nesnesu.

Zařvi, směj se, křič!
Chtíč nám klíčí v lůně!
Nedávej tu ruku pryč,
hle, oteklo mi, stůně!

Pohlaď mi bolák slasti
já Tvůj pahorek Venušin
také Ti tam něco chrastí,
nelži, dobře jsem si všim.

Nemocní ulehněme na lože
k té ozdravné proceduře,
ať nám zítra, nedej bóže,
není ještě nějak hůře!

:-)

KOĽKO

Koľko potrebuje láska slov,
keď sa rodí práve?

Veľa?
Málo?
Stačí mlčať aj.

Ulož si svoje slová v hlave,
tiež na ticho pamätaj.

Veď koľko potrebuje láska slov,
keď hynie
smrťou
pomalou?

HOMONYMICKÁ PROSTNÁ

Já mám v hlavě brouka!
As´ dvacítku chrousta.
Něžně si tam brouká,
moje srdce chroustá.

Kdys ponravou byla,
čtyři zimy kukla,
v obchoďáku Billa,
krásně na mne kukla.

Slovenská kočka-mačka,
čumím jako stoupa,
mou dlaň v dlani mačká,
její parfém stoupá.

Šli jsme na pět piv,
ona pouze jedno pije,
jsem z ní celý pif,
vrhla se na mého (hijé-hijé!)

Dám království a stát
této krásné ženě,
ale... to nemělo se stát!
Do svatby mě jiná žene!

Že vám vysvětlení chybí?
No, druhá dala, já taky dal!
Dopustil jsem se chyby
a honit si ho můžu dál!

:-)

ODKAPÁVAČ

Odkapávač nejdelší je vlas,
nestříhej ho, naroste ti zas,
odkapávač nejdelší je chlup,
do krámu jdi, Gilette si kup.

Růžové Gilette pro Venuše,
jde to hladce, jednoduše,
budeš jemně vyholená,
chlupy padnou na kolena.

Ta souprava má ostré břity,
pěna, šmyk a už jsou v ....

nototedááá! :-)

JSEM TADY JEN PRO TEBE

Vzpomínám na všechny dobré časy,
možná ještě nejsou zcela pryč,
budí mě sny - o budoucnosti asi,
k ní je minulé již zrezivělý klíč.

Minulost je vážně tam, vzala za své,
drž mé srdce, dokud bije bez závad,
ty včerejší dny jsou navždy zhaslé
a dnešek začal, mám po životě hlad.

Co udělat můžu a ještě víc?
Jsem tady jen pro Tebe,
jsem tady jen pro Tebe,
ode dneška k zítřku utíkajíc.

Sedím a přemýšlím, zabíjím vztek,
kolik přátel ubývá mi kolem stále,
jsou bez šancí na zpáteční lístek,
já s Tebou ale půjdu do finále.

Jsi mojí vírou, mým důvodem k žití,
jsi mým nebem v pekle na dně duše mé,
budeme spolu, srdcem říct já chci Ti,
všechny pochyby mé jsou zrušené.

Co víc udělat můžu pro čas příští?
Jsem tady jen pro Tebe,
jsem tady jen a jen pro Tebe,
vše zlé se o lásku naší tříští.

Jsem tady jen pro Tebe...

NA VELIKOSTI ZÁLEŽÍ

Byla krásná a byla blond.
A děsně důležitě čučela.
Já byl zase tvrdej Bond
a vlasy padaly mi do čela.

Oťukával jsem ji ťuk-ťuk-ťuk,
že jsem hodnej a bezva kluk.
Ona nic, mlčela jak partyzán.
Byla divná, to tedy povím vám.

Řekl jsem si: Dobře, bezva!
Ona tě ještě prostě nezná!
Vezmi na tu báseň jiný font,
pozná změnu - i když je blond.

V čem já to dám? Arial? Tahoma?
Kde vona jen ten rozum má?
Ten nezájem si odpyká!
A volím písmo velikosti
pica pica pica pica pica...

:-)

ANTI DE PRESS

Slunce přeplo na jaro,
já deprese do "OFF".
Někoho to nas....,
sorry, nejsem filozof.

Někoho to děsně štve,
že mám úsměv trvalý,
já miluji, to je vše,
už jsme spolu šu.... .

Chtivá byla víc, než já,
to chlapovi imponuje,
měla to snad z videa,
bláznivá do mého py.. .

Jsem z ní taky vedle,
milujem se všelijak,
pronikám do její ške...
jako ten pták-ohnivák.

Je to láska lásek,
vyplněná mrd....,
ale včera jsem se zasek,
blbé chmury zaháním.

Zdržela mě jedna piz..,
hezky pěkně do rána,
už to lítá, už to hvízdá,
chce mi urvat titána.

Utekl jsem amputaci,
té amazonce z pekla,
i malá kun.. stačí,
by velká láska klekla.

No, onanie taky dobrá,
žádný spěch, ani shon
na lov podzimního bobra,
proti depresím do "ON".

:-)

A JE TO PRAVDA!

Zpíval jsem kdysi jako božský Kája
všechny jeho písně hlasem slavičím.
Poslední dobou mi nějak zadrhává.
Průvan, rýma a hlasivky si necvičím.

Běhal jsem líp, než Abebe Bikila.
Však léta utíkala se mnou vedle.
Nehlídám si váhu, nadbytečná kila,
těším se na bůček, zelí, knedle.

Já byl za volantem Lauda Niky.
Ty časy byly krásné, jedinečné:
Trabantem ve stovce dělat smyky
a rukou šmátrat pod sukní slečně.

Musím se pochlubit, já Casanova,
mlád miloval jsem mnoho dívek, žen,
každou noc třikrát a pak znova,
dnes ale vyjdu s holou pravdou ven.

Mozek sic drhne, ale sex mám dračí!
Po vášnivé noci padla na kolena.
Prosila, žadonila, že ji probůh stačí
ta stovka orgasmů, na další nemá.

Tváříš se nevěřícně a překvapivě?
Nekecám, je to pravda, žádná lež!
Říkám to skromně po desátém pivě…
Ty mi taky nevěříš? Tak si jdi a běž!

:-)

ROČNÉ OBDOBIE

Kosa je, kosa,
srp mesiaca tupý,
smrkáš, tečie Ti z nosa,
dievča, slivovičky si upi.

Tá zahreje Ti údy,
bacily zlé zničí,
jar spí, či blúdi,
leto ešte v ...
nedohľadne.

Áno, áno, to slovo
tam dobre padne.

:-)

POJÍZDNÉ LÁSKY

Miluji dvě holky z Mimoně.
A ještě jednu. Mimo ně.
Bydlí v obci Bohatice.
Ta je má, to jsou plíce!

A se stopařkou ze Zákup,
za zatáčkou hup-hup-hup.
Byla to láska až do Velenic.
Vystoupila a nezbylo z ní nic.

:-)

BETÓNOVÁ

Betónové žitie paneláčne.
Anonymno opásalo vzťahy.
Ani úsmev, čo len vlahý,
ni plač usedavý, nič nenačne
eróziu železného zákona:
NEZRIEŤ A NEČUŤ - čo doma,
aj vedľa, upieklo sa dnes.
Nezáujem.
Ká hrôza,
ký des!

S tým mučivým povzdychom
(ani v dobrom, ani v zlom),
vypravil som oči na výzvedy.
Z okna videť bolo vtedy
svet ľahostajný, život šerý.
Veru, nikto si už neoverí,
ako nás oko klame, mýli,
v boľnej, clivej chvíli.

A zrazu...
Zrel som človečenstva šafrán!

V opare upachtených rán
muž podopieral ťarchavú.
Mala od peľasti nečesanú hlavu,
nedopätý šat a tašku s vecmi.
- …vaše meno, poviete mi?

Hekla k nemu otázne,
ale odpoveď už nezaznie.

Došli práve k pristavenej sanite.
- Pane, tak si k žene sadnite! -
čujem výzvu šoféra.
Muž prekvapene vyzerá,
potom úsmevne mýlke rozumie:
- Žena? Moja? Ale nie!
Ťažko každému, kto kráča sám,
tak tuto, mladej pani, trošku pomáham…

:-)

LOVEC-JALOVEC

Jsem lovcem Tvého pohledu,
jsem lovcem tvého hlasu,
čekat na ně dovedu,
znamenaj mou spásu.

Jsem lovcem Tvého pláče,
jsem lovcem Tvého bolna,
Tvými emocemi vláčen,
nikdy nebylas mi volná.

Rád lovím Tvé úsměvy,
rád lovím Tvůj smích.
A jsem smutný, to se ví,
když po úlovku ztich.

Proto lovím skrytě,
proto lovím zahalen,
ulovit já chci Tě,
Tvoje srdce jen.

Srdce Tvé je trofejí
a Tvá láska metou,
ulovit se nechtějí,
zbraně se mi pletou.

:-)

NEVĚRNICE NEVĚRNÁ

Prý je nebe vysoko a v dáli.
Prý je peklo kdesi pod zemí.
Tak proč mě v srdci pálí
a ráj do pekla je vhozený?

Proč nezůstalas bohyní
a tančil v tobě Lucifer?
Dávalas a brali si tě jiní.
Ne, nebylo to vůbec fér.

Teď nabažená všeho dosyta
a znavená z toho tobogánu,
bylas často snadno dobyta,
veselá večer, nocí, k ránu.

Dnes najednou nevíš kudy,
hledáš v kartách odpovědi,
mícháš si pravdu s bludy,
bezradnost ti z očí hledí.

Tam? Či na druhou stranu?
Obyčejná křižovatka cest.
Sedíš v malém karavanu,
dlaně studené máš v pěst.

Ne, nevolej mi po práci,
já nevím jak z kruhu ven.
Tam zpívají ti jiní ptáci.
Hoď mincí a jednoho si vem.

TAK JIM TO PŘECI PŘEJ

Přát či nepřát?
Dilema! A již kolikrát?
Však oč tu vlastně běží?
S nevěrnou nevěrnicí
chodí kat i kněží.

A nač dotýkat se smrti spící?
Pro lásky žáry chvatné?

Ona k tělu pustí, potom zatne,
jak nebezpečný parazit,
co lásku nenávistí umí nakazit.

PRIMABALERÍNA

Jedním slovem
Ne, to není taková ta namyšlená, nafoukaná, co se nese jako pětikačka do banky...
Je to taková ta skutečná.
Taneční.
Baletní.
Poetická.
Mistrovská.
Složená a rozložená z malých dlíků kolem nás.
Či tak nějak.
Fajnšmekři vychutnají, znalci se děsí.
Pokud někdo fakt nepochopí, ať si to čte za sebou monotónně. Bez interpunkce.
Anebo s interrupcí?


:-)


PRIMABALERÍNA

Prý má bál Erina.
Príma!
Bal!
Er in AP.
Rým?
Á, ba!
Lerina pri Mabale.
Rýn a PRIM.
ABBA.
Le, ry!
Na!

:-)

DOMA JE DOMA

Dávať disidentom groš
na slobodnej Kube,
môžeš dostať ´világoš´,
na zadok i po hube.

By nenaštval sa Castro Fidel,
dám ti ostrovný tip iný.
Neviem, či si videl
láskyplné Pilipíny.

Ale drogu si tam neber,
radšej len tie doláče.
K hlave priložia ti kvér,
tvoja žena zaplače.

Vravím - nech nikto nikam neletí,
doma váľať sa je bezpečné a dobré.
Ostrovné výlety sú pre deti!
Ty si ale ostrieľaný hombre.

PS: Pilipíny - toť preklep malý dielom škriatka.
A doba k oprave tak ne(v)hodná a krátka...

:-)

Kolik že je tomu už let? Hm, ten čas tak letí, viďte, pamětníci.
:-)

HAVAJSKÁ

Z bielej po zhasnutí čierna je,
tá hebká koža devy z Havaje,
smeje sa, tancuje a spieva,
instantne jemná, kávová deva,
zbavená vencov z drahých kvetov
verše jej píšem dlhou vetou,
kráča ku mne úplne a celkom nahá
hladí ma, bozká a vedľa mňa si ľahá,
intímne božsky sa vždy chová,
moja slastná, žhavá, trojcukrová...






...ako moja ranná káva...
 

:-)

JÁ JDU DO HAJAN

...najednou mi řekla.


Kam?
Do hajan?
Tam já to znám!
Jednou vyprávět si nech,
jak žít tam bylo boží!
Jó, v těch Hajanech.
Dnes obrůstá je mech
a plevel se tam množí,
však ticho tam je ptačí...
Tak pusu jen,
zamávat
a to stačí.
Zavři víčka znavená,
ať Tvá duše nesténá.

:-)

TEPLOTA A NACHLAZENÍ

...psala, že ji klátí.


Oj, ta zpráva mi dělá větší pleš
a poklesl mi chtíč,
dám Ti všechno, co jen chceš,
ať jdou blbé chmury pryč.

Já přidám se k té dece z vlny,
mám už termoforek plný,
obalím Tě ze všech stran
a ještě jeden nápad mám.

Do klína Ti jazyk dám
a banánek můj do pusy,
to je dobré na průvan,
on už si nic nezkusí.

:-)

CO DĚLÁŠ?


...ptala se.

Co dělám?

Honím pavoučka po podlaze,
zpívám kytkám o vodní víle,
na duši je mi krásně blaze
a nedělám práci ledabyle.

Nahlídnu občas do šanonu,
obracím zažloutlé listy,
srkám si lógr kafe k tomu
a vaječňák to jistí.

:-)

CHUDÁK EVŽEN

Hjó, to se sedí, to se dumá,
když máš pivo a velkýho ruma!
Hjó, to se pije, to se chlastá,
v hospodě na židli U štamgasta.

A za barem, jak už to tak bývá,
frťany nalévá blonďa náruživá.
Čumíš ji do výstřihu na kozy,
v poklopci ti boule lomozí.

Stejně dobře víš, že ti nedá!
To je zkušenost tvá mnohaletá,
vidíš, jak ji pícháš zezadu,
představa z chlastu a od hladu.

- Hej, Máňo, nebuď přeci kurva!
Už to strašně, strašně dlouho trvá!
Chci tě přefiknout, prostě ohnout,
zbav mě té chutě a krutých pout!

- Tys to zase přehnal, Evžene,
šnaps tě ničí a jednou dožene!
Jdi už domů, ulevíš si ručně,
nebudu tě učit jak malýho učně.

- Máňo, nekec! Nebuď Xantypa!
To dělají tvá ňadra odkrytá,
taky sukně krátká nad kolena.
Stavím se: že jsi dole vyholená?!

- Chceš asi, Evžene, pár facek!
Stal se z tebe sprostej fracek.
Zítra se vše dozví tvoje Anita.
Neboj, ta tě fikne, to ti spočítá!

- Ježíš, Máňo, ty jsi ale ježibaba!
Jednou budeš za mne tuze ráda!
Až Evža skončí onanickou smrtí,
ta zpráva tě zabolí a strašně zdrtí!

:-)