Když muž píše ženě básně,
píše lásce své a z lásky.
Já to vidím vcelku jasně
a dělám si teď vrásky.
Kam se mé city, kam se skryjí,
když Ti je nesmím projevit?
Zabalím je v lásce k poezii!
Promineš ten jemný igelit?
Když muž píše verše ženě,
má život naruby a obráceně.
Když muž ženě verše skládá,
jeho duše je tak krásně mladá.
Posílám Ti slůvka prostá
a teď žít se mi chce do sta,
bych Tě viděl jak je čteš.
Ty víš, co je pravda a co lež.
:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat